Žatva slovenského a českého exlibris 2016
Vážení přátelé výtvarného umění!
Než jsem se pustil do tohoto povídání, tak jsem si prolistoval několik katalogů této nádherné výstavy, která letos pokračuje už třicátým šestým ročníkem. Už jenom tou číslovkou je tato výstava výjimečná - po třicet šest let, rok co rok uspořádat výstavu exlibris, vytvořených za uplynulý rok – jakýsi „Salon“ výtvarníků, kteří se zabývají tvorbou exlibris, to je tedy pěkný „náklad“ a smekám přede všemi, kteří tuto „káru s nákladem“ tak dlouho a obětavě tlačí a předkládají ji rok co rok všem zájemcům o výtvarné umění, autorům i sběratelům.
Je to výstava, která vznikla z iniciativy a práce sběratele exlibris docenta Ruska a dalších a za podpory a iniciativy další generace pokračuje dodnes, kdy hradečtí sběratelé - sekce Spolku sběratelů a přátel exlibris pomáhají podstatným dílem při realizaci výstavy pořadateli, kterým je České farmaceutické muzeum FAF UK v Kuksu.
Musím zopakovat alespoň pár základních informací o exlibris – čím déle se zabývám sbíráním a studiem exlibris, tím patrněji zaznamenávám jeho vývoj, ale nejvíce obdivuji vitalitu a inspiraci autorů. Exlibris prošlo dlouhým vývojem, kdy od značky majitele knihy, třebas jeho erbu, přešlo k zobrazení atributů jeho povolání, nebo zálib a v současné době už si sběratel zadává jakékoliv jemu blízké téma, nebo i volbu námětu ponechává na výtvarníkovi. Náměty a témata exlibris a volné grafiky se už v současnosti od sebe téměř neliší a velmi často se i vzájemně ovlivňují.
Exlibris ve svém vývoji přešlo od reprodukovaných kreseb do grafických technik, nyní už i podepsaných autory a číslovaných. Současné exlibris se už přiblížilo volné grafice, stejného, komorního formátu a liší se v mnoha případech jen legendou – nápisem exlibris a jménem nebo jen monogramem objednatele, které někdy objevíte v obrazu až po důkladném zkoumání.
Změnily se i grafické techniky, používají se dále klasické dřevoryty a linoryty, ale nyní jsou vesměs obohacené o několik barev. Grafické techniky tisku z hloubky se často kombinují mezi sebou a také už převládá tisk více barvami. Litografie se též používá jenom vícebarevná. Přibyla serigrafie, samozřejmě barevná a nastupují i počítačové techniky a digitální tisk. Zkrátka všechno, čím žije volná grafika, to vše se také přelévá do tvorby exlibris.
Exlibris už se stalo samostatnou uměleckou disciplínou, se svými autory, se svými výstavami a soutěžemi. Ale pro některé milovníky umění, je to jen jakýsi nevlastní sourozenec umělecké volné grafiky. Ale my sběratelé víme, že se mýlí - my víme, že jenom tato naše Popelka je nejkrásnější a pravá princezna!
Autoři exlibris byli a dodnes jsou přední čeští a slovenští malíři a grafici – ano, i ti, které dnes už pokládáme za klasiky – téměř každý z klasiků vytvořil nějaká exlibris, nebo alespoň vlastní novoročenku. A tato skutečnost je výzvou pro nás, sběratele. Ano - mít doma Maxe Švabinského, Josefa Čapka, Josefa Ladu, Jana Zrzavého, Václava Špálu, Toyen, Zdeňka Sklenáře, Josefa Istlera nebo Albína Brunovského a další v originále - to je možné, i pro člověka s běžným příjmem - pokud sbírá exlibris.
Nyní se dostávám k termínu, který jsem vyslovil zpočátku – Žatva nebo Žeň exlibris je jakýmsi „Salonem“ výtvarníků. Na rozdíl od jiných výstav exlibris, jako je například Trienále exlibris v Chrudimi, které má letos 15tý ročník, nebo jiných výstav – tematických a soutěžních, kde odborná porota vyřazuje, vybírá a oceňuje vybraná exlibris, a tak ovlivňuje oblibu autorů. Žatva nebo Žeň je jakousi přehlídkou, kde uvidíte vedle sebe jak renomované grafiky, tak i začátečníky, jak profesionály, tak i nadané amatéry, kteří se chtějí svou tvorbou představit, prezentovat a zaujmout a bojují o své místo na slunci bez ovlivňování porotami.
A právě na této výstavě, a pokud jste shlédli více ročníků a díváte se se zájmem na vystavená exlibris, můžete si všimnout, jak se mění obliba jednotlivých grafických technik, a také jak se léty mění náměty exlibris. Zajímavý je i počet autorů, kteří už se zúčastnili Žatev nebo Žní - za léta, která výstavu navštěvuji, jsem jich zaznamenal více jak 500. Ovšem autorů, kteří jsou mezi námi sběrateli známí a zavedení, je asi zhruba 40 maximálně 50. Z toho lze soudit, že je mnoho povolaných, ale málo vyvolených a není zrovna lehké zaujmout sběratele natolik, aby si u autora objednali exlibris. Musí jít o autora s velkou tvůrčí invencí, skvěle ovládajícího grafickou techniku, aby mohl konkurovat autorům zavedeným. Ti, jak říkám „zavedení“ autoři, se na výstavách Žní nebo Žatev také prezentují, ale nečiní tak vždy a pravidelně – soudí asi, že to pro ně není nutné. Proto je třeba, když si chcete uvědomit celý rozměr světa exlibris, zhlédnout několik ročníků těchto výstav. Už proto, vám doporučuji, vážení přátelé výtvarného umění, až si prohlédnete tuto letošní výstavu, nenechte si ujít i tu, která zde bude příští rok. Navíc to bude výstava ve znamení stého výročí založení českého Spolku sběratelů exlibris, který vznikl vzápětí po vzniku Československa.
Poděkovat chci pořadatelům výstavy za jednu skvělou věc, kterou už před léty vymysleli, realizovali a dodnes dodržují - je to prezentace mladých autorů – žáků uměleckých škol, středoškoláků i vysokoškoláků, kteří výtvarné umění, alespoň částečně studují. Tak se pořadatelé výstavy starají o to, aby mladí tvůrci poznali exlibris a v ideálním případě si je oblíbili, ať už jako autoři, nebo obdivovatelé nebo příští sběratelé.
Zdeněk Řehák