Moje exlibris pořadové číslo 85

Už se na to nemůžu dívat!“ Prohlásil grafik Josef Váchal, když sledoval ze svého obláčku v grafickém nebi cvrkot mezi českými sběrateli exlibris. „Takovej šikovnej sběratel je ten Zdenda Řeháků, ten by si zasloužil exlibris i ode mě!“

A teď se podívejte, jak to zařídil. Nějak vstoupil do výtvarníka, tedy už muže dospělého, který ale s grafikou teprve začíná. Jak to udělal, to se mne neptejte, Váchal byl přeci mystik. Ale fakt je, že když se ten výtvarník rozhlížel po tématech, které ho zaujmou, objevil můj web (exlibris-archa), nebo mu byl ten web objeven a jemu se zachtělo udělat Archu Noemovu. A taky ji udělal, aniž jsme se předem domluvili. A mně to exlibris nadchlo.

Tak nějak to bylo, jen jsem ještě zapomněl říci, že v tom má prsty i farář a začínající sběratel Alois Sassmann, který zná mne i svého bratrance Jiřího Wolfa, ale tím to určitě není – mně je jasná ta spojitost s Váchalem a vy se podívejte na moje exlibris s pořadovým číslem 85. Proč tam jsou ti mloci? No protože je pan Wolf je chová, kdybyste měli o nějaké zájem, spojte se s ním – mloci se množí rychle (znáte to přece z Karla Čapka). Kdybyste ale měli zájem o výměnu exlibris, spojte se se mnou.

Vyšlo v knižní značce č.3/2016