Pardubická exlibris 1- publikováno ve Zprávách Klubu přátel Pardubicka 2015

Pardubická exlibris 1

Latinská slova Ex libris znamenají „z knih“ a v evropském prostoru se od středověku používala k označení vlastnictví knih. Knihy bývaly velmi drahé a tak vlastníci – obvykle šlechtici, kláštery nebo církevní hodnostáři začali své knihy označovat nejčastěji na vnitřní stranu desek vlepeným lístkem s erbem, také třeba rodovým heslem, později třeba obrazem sídla nebo klášteru. Tato exlibris se stala zájmem sběratelů. Ke konci 19. století si sběratelé a milovníci knih si nechali vytvářet svá exlibris např. s motivy jejich povolání, s motivy rodných měst a později se použitým motivům přestaly klást meze. A zrodilo se i sběratelství těchto nových exlibris – které už nebyly vlepovány do knih, ale byla často vytvořena známými autory a vytištěna jako malý grafický list a také byla podepsána autorem.

Já patřím také ke sběratelům exlibris a část mojí sbírky tvoří exlibris s pardubickými motivy, ať už z období první republiky i tak i ze současnosti. Seznamte se s těmito malými grafickými dílky, která si nechali vytvořit obyvatelé a milovníci Pardubic. Zdeněk Řehák

Když se řekne Pardubice tak jako první symbol města se vybaví Zelená brána a od té také začneme. První exlibris na své jméno a svou hvězdářskou knihovnu si nechal udělat Artur baron Kraus od pražského malíře a kreslíře Ládi Nováka (1865-1944) v roce 1907. Má všechny atributy tehdejší knižní značky, erb, planetu s prstencem a symbol času a to nejdůležitější dole pohled na Pardubice se Zelenou branou.

Druhé exlibris pro Vladimíra Svačinu a zhotovil ho malíř Jaroslav Pomíjel z Hluboké nad Vlatvou. Je na něm pohled na Zelenou bránu přes „pardubický norimberk“. Toto exlibris zobrazuje Zelenou bránu bez horního ochozu – tedy ve stavu před rokem 1912. Obě tato exlibris jsou reprodukované kresby, které bylo možno jak lepit do knih, tak také sbírat a vyměňovat.

Třetí exlibris se Zelenou bránou je z 1989 a pro Miroslava Hanuše  je vytvořil malíř a grafik Karel Beneš (1932) a je na něm pohled na Zelenou bránu ze Třídy míru. Exlibris je vytvořeno barevnou litografií a kamenorytinou, je číslované a podepsané autorem.

Čtvrté exlibris vytvořil v roce 2004 technikou barevné litografie a s humorem sobě vlastním malíř a grafik Milan Kohout pro mne a je něm pohled na Zelenou bránu z Perštýnského náměstí a nevynechal ani svého autoveterána Jawa Minor.