Tryzna za Trienále?

Letos (2017) po patnácté se v Chrudimi konala přehlídka vytvořených exlibris za minulé tři roky. Skvěle bylo naplánováno a provedeno zahájení a předávání ocenění na jevišti chrudimského divadla. 

Ale dále už jsem byl nemile zklamán. Zejména katalogem. Katalog je pro mne – a myslím, že nejen pro mne rukověť sběratele, lapač vzpomínek a pomocník při práci se sbírkou a zdrojem informací sběratele. Letošní katalog je formátu učitelského notýsku. Z uvedeného formátu vyplývá, jakého formátu reprodukce vystavených grafik – ale jen reprodukce těch oceněných grafiků. Ostatní zúčastnění autoři jsou reprezentováni vždy jednou reprodukcí své grafiky velikostí poštovní známky. A také jsem mez vystavujícími autory postrádal řadu jmen osvědčených a dobrých autorů – o některých jsem se později dozvěděl, že je porota nevybrala. Samozřejmě je to právo poroty. Ale chtěl bych se zeptat poroty, proč ocenila Cenou XV.Trienále českého exlibris Michala Cihláře, bezesporu vynikajícího grafika, který se ale tvorbou exlibris nezabývá a není zastoupen v téměř žádné sbírce. Důkazem jsou i tam vystavená exlibris s počty vytištěných kusů, v podstatě vytvořená jen pro tuto výstavu.

Také mne hodně zamrzel text MgA. B.Kocmana, který napsal – cituji: „Nedělejme si iluze,tvorba a sběratelství exlibris jsou na samém chvostu zájmu většiny odborné i laické uměnímilovné veřejnosti. Je to okrajová disciplína v grafickém projevu, které se nejen v českém kulturním prostředí věnuje málo výtvarníků, sběratelů a nadšenců.“

To je ale vskutku donebevolající omyl! Mohl bych to dokázat i svojí sbírkou, že exlibris vytvořili i historií uznaní čeští malíři Mánes, Lada, Preissig,J.Čapek, Kotík,Švabinský, Zrzavý, Toyen, A.Procházka, Gross, Tichý, Istler, Lhoták, Sklenář, Janeček a další. Téměř každý výtvarník vytvořil malé grafické dílo, které dodnes těší sběratelská srdíčka. Stačí si otevřít kterýkoliv katalog spolku Hollar a listovat – vsadím hlavu, že více než polovina těchto excelentních grafiků vytvořila alespoň několik exlibris, o novoročenkách nemluvě. Tuto větu napsat v roce stého výročí spolku Hollar, odkud pochází valná většina tvůrců exlibris a v předvečer stého výročí našeho vzniku našeho sběratelského Spolku znamená, že autor navzdory svému titulu mnoho informací o exlibris dosud získal. Neznám tohoto pána, ale jeví se mi, že jeho práce v porotě soutěže asi nebyla přínosná. Také své vyjádření o tom, že tvorba a sběratelství exlibris jsou na samém chvostu zájmu většiny odborné i laické uměnímilovné veřejnosti by si měl vzít jako kritiku odborné veřejnosti – tedy i na sebe. Moje více jak třicetileté zkušenosti mne přesvědčily, že právě sběratelé tvoří vysoké procento mezi návštěvníky výtvarných výstav. To, že mezi uměnímilovnou veřejností klesá zájem nejen o exlibris, ale i o uměleckou grafiku je bohužel fakt, možná i částečně zaviněný odborníky, kteří protežují „výtvarné výboje“ ke kterým není potřeba umět kreslit, malovat ani rýt nebo tisknout  -  stačí jen šokovat.

S katalogem souvisí i expozice. Samostatné panely jsou samozřejmě věnované oceněným autorům, ale ostatní autoři na které se ve výběru „dostalo“ mají vystaveny jedno nebo dvě exlibris. Tím samozřejmě vznikl volný prostor a Památník písemnictví vystavil své historické exponáty, které jsme si tedy rádi prohlédli, ale my jsme přišli zhlédnout grafiky komorního formátu vytvořené u nás za poslední tři roky. Potěšil mne jen zájem na získání nových mladých výtvarníků a jejich některé výsledky.

Moje velké páteční zklamání z Trienále napravil až v sobotu zaplněný sál Sjezdu SSPE naplněný řadou přátel a lidí naladěných na stejnou vlnu. Na vlnu kvalitní grafiky komorního formátu.

Vyšlo v Knižní značce 4/2017