Adam a Eva v exlibris

Čím déle sbírám exl, tím více obdivuji šíři námětů této skvělé grafické disciplíny. Na těchto malých grafických skvostech můžeme najít všechny kouty naší vlasti a snad mohu říci i celé planety Země. Nacházíme tady také dopravní prostředky, zobrazení lidských činností, řemesel a povolání, zobrazení lidských vlastností, ctností , někdy i nectností. Objevíme zde upomínky na literární i dramatické příběhy a postavy, na báje, mýty, biblické příběhy a pohádky. Připomeneme si politické události, nebo osobnosti politiky, sportu, vědy, umění. Poznáme tady fakta a realitu, ale i sny asurrealismus, prózu i poezii.

Kolegové sběratelé L. Rubáš, K.Žižkovský a V.Rusek  ve Sborníku 2009 složili hold několika tématům exlibris – donu Quichotovi, Krysaři a Jednorožci. Já sám jsem již psal o své námětové sbírce „Arch Noemových“ a „Babylonských věží“ (a můžete se na tyto texty a obrázky, ještě obohacené o další přírůstky mojí sbírky podívat na adrese https://exlibris-archa.webnode.cz). A když jsem se ve své sbírce probíral, zjistil jsem, že mám i pěknou kolekci exl s dalším starozákonním námětem – a to je námět prvních lidí Adama a Evy, zejména příběh jejich vyhnání z Ráje.

Doporučuji vám, trochu si zopakovat, co je psáno v Bibli v knize Genesis: V úrodné rovině na východě stvořil Hospodin Bůh zahradu známou všeobecně jako Ráj a usadil do ní Adama (učiněného k obrazu svému). Ale už od počátku toho člověka nenaprogramoval dobře. Zatím, co v kapitole 1, verši 27 a 28 stvořil muže a ženu, požehnal jim  a řekl: „Ploďtež se a rozmnožujte se a naplňte zemi a podmaňte ji a panujte nad rybami mořskými a nad ptactvem nebeským i nad všelikým živočichem hýbajícím se na zemi.“  Pak ale v následující kapitole 2, verši 7 a následujících učiní Hospodin Bůh člověka z prachu země a „ustanovil jej v Ráji v zemi Eden, aby jej dodělal a ostříhal ho“. Také mu přikázal, že „ze stromu Vědění dobrého a zlého nikoli nejez, nebo v který bys koli den z něho jedl, smrtí umřeš.“ Potom Hospodin usoudil: „Není dobré člověku býti samotnému, učiním jemu pomoc, kteráž by při něm byla.“

Pak následuje dobře známá pasáž o odňatém Adamově žebru (dárcovství bez souhlasu dárce) „A z toho žebra, kteréž vyňal z Adama , vzdělal Hospodin Bůh ženu a přivedl ji k Adamovi.“ Od těch dob se prý o pěkné ženě říká, že je to kost.

Zápletka vzniká ve chvíli, kdy had, tehdy prý „nejchytřejší ze všech živočichů polních“ našeptával Evě, která hadu odporovala: „Ovoce rajských stromů jíme, ale o ovoci stromu, kterýž jest uprostřed ráje řekl Bůh: Nebudete ho jísti, aniž se dotknete, abyste nezemřeli!“

Ale jak známe ze života, ženy se rády nechají „ukecat“ a tak hadovy řeči, že „Nikoli, nezemřete smrtí! Ale ví Bůh, že v kterývkoli den z něho jísti budete otevrou se oči Vaše a budete jako bohové, vědouce dobré i zlé.“ Potom zase Eva ukecala Adama (uvidíš budeme bohové a to nemají ještě žádní sousedi!), najedli se zakázaného ovoce ze stromu vědění a proto poznali, že jsou nazí. Obchody textilem v zahradě Eden nebyly, tak „navázali sobě listí fíkového a nadělali sobě věníků“ – a první módní kreace byla na světě. A to byl také první  průšvih, Hospodin Bůh tak přišel na první krádež v dějinách a tento první kriminální čin měl za důsledek trest doživotního vyhnanství „a vypustil člověka ze zahrady Eden z Ráje, aby dělal na zemi, z níž vzat byl.“ Ovšem, až po vyhnání z ráje se v kapitole 4, verši 1 dočítáme, že „Adam pak poznal Evu ženu svou, kterážto počavši, porodila Kaina a řekla: Obdržela jsem muže za Hospodina.“ Jak to, že až po vyhnání z ráje počali, když jim to přikázal Hospodin už v kapitole 1.? Zde vidíme, že už na počátku  programu člověk se stala chyba, za kterou dosud celé lidstvo trpí.

Mimochodem a víte co říká věda? Genetikové zjistili, že všechny ženy na této Zemi – bez jediné výjimky! – mají společnou jednu matku! Přišel na to Douglas Walace z Emoryho univerzity. Nejprve objevil mitochondriální DNA (mt-DNK) a pak porovnal u osmi set žen a zjistil, že se nikdy s mužskou částí DNK nemísí. Přechází tak beze změn z matky na dceru, vnučku atd. Další vědec Wesley Brown z Michiganské univerzity chtěl nápaditě využít tohoto objevu k určení koeficientu stupně přirozené mutace a vypočítat, kolik let uběhlo od doby, kdy se objevila první žena. A co mu vyšlo? Že všechny ženy, které kdy žily, žijí a v budoucnu na této planetě budou žít, vděčí za původ jediné „Evě“, která žila v Africe někdy v letech 300 000 až 180 000 před naším letopočtem! A nebyla to ta stvořená ze žebra, ani žádná pračlověčka, ale v podstatě „loňský model“, jak by řekl prodejce automobilů. Nevěřící darwinisté trhají desítky stránek ze svých prací a vědci věřící spínají ruce a marně obracejí oči k nebi. Jen my pozorní čtenáři sci-spekulativní literatury, jmenovitě Sitchina a Dänikena víme své.

Při svých návštěvách v obrazárnách, muzeích a kostelech vždy pookřeji, když se setkám s námětem Adama a Evy na starých obrazech. Ona byla dosti dlouhá doba, kdy to byla vlastně jediná příležitost pro umělce zobrazit pěkné přitažlivé ženské tělo. I umělci jsou totiž taky jenom lidé a zapovězené ovoce jim často chutnalo. Nyní žijeme v době, kdy si někteří myslí, že už vše zobrazeno bylo a tak nezobrazují pro jistotu nic, anebo cítíce se bohy zobrazují světy, které stvořili sami. Ale my sběratelé se držíme na matičce zemi a shromažďujeme vize umělců na témata, která nás zajímají (ona taková sošná Eva je vskutku nosné téma) a tak se podívejme jak si s Adamem a Evou poradili naši milovaní grafici.

Začněme autorem, dnes neprávem opomíjeným, klasikem drobné grafiky, tvůrcem snad až dvou tisíc artefaktů exlibris a drobnépříležitostné grafiky (S.Vencl: České exlibris), profesorem Jaroslavem Vodrážkou (1894-1984). Nevím kolika Ev, občas i s Adamem „se dopustil“. Ale dvě pěkné sady s tímto námětem jsem měl možnost si prohlédnout a z nich jsem vybral některé ukázky – takové, které mne zaujaly vtipným přístupem k tématu. Například na exlibris pro M.M.Makovcovi (C3) je pár Adam a Eva zobrazen oděný do slušivých listů, Adam je mírně zarostlý a opřen o nejnovější soft (lehký) model kyje, kdežto Eva má vlasy spletené do dvou copů opatřených stuhami a v ruce má přichystané jablko. Had nad nimi dekorativně obtáčí nápis exlibris. Na exlibris pro J.A.Váňu (C3) stojí opravdu sošná Eva v postoji modelky už s jablkem v ruce pod stromem, ze kterého na ní ševelí had sladká slova. A dole ježek mlsně kouká na to jablko. Na exlibris pro V.Nopa (C3) je ale úplně jiná Eva - opravdu „statná“ žena, která třímá v jedné ruce jablko, ale v druhé ruce mrtvého hada.

U autora, který se soustavně věnuje biblickým tématům je betonová jistota, že se Eva, občas i s Adamem objeví na jeho exlibris. Mluvím nyní o Jaroslavu Dajčovi. Ve své sbírce jsem našel jeho pěknou Evu stojící vedle husté vegetace ve které se červenají jablka a vztyčuje se had. Eva se ale zatím věnuje svému páru dobře narostlých jablíček. Toto exlibris je MUDr. V.Koblovského (C4color).

Dalším autorem, který vytvořil pěkná a vtipná exlibris na toto téma je autor nám současným sběratelům dobře známý je Gennadij Alexandrov. Podívejme se na dvě exlibris pocházející z jeho satinýrky. Exlibris pro J.Hegera (C3+C5) je ve stylu starých, takových ikono-komiksových obrazů – Eva uprostřed obrazu nabízí Adamovi jablko a jsou obklopeni ze všech stran rámečky se zvířaty, žijícími v Ráji a seshora na ně shlíží Oko stvořitele. Ale exlibris téhož autora pro J.Kouřila je naopak akční - Adam s Evou prchají nikoliv však před ohnivým mečem archanděla Michaela, ale před druhohorními pterodaktyly, tyrannosaurusy, stegosaurusy a i dalšími –saurusy.

Eva Hašková, kromě skvělé architektury a výborných portrétů, které od ní známe, také vytvořila skvělou kompozici Evy spolu s Adamem na exlibris pro paní de Haas v takovém ornamentálním osmičkovém stylu vyjadřujícím ten nekonečný příběh mezi ženou a mužem. Eva s Adamem jsou svázáni přímo uzlem a osmičku tvoří hadí tělo a velké jablko je ve středu obrázku, a na zemi jsou naházeny ohryzky.

Eva Vlasáková, pověstná svým expresivním projevem a pestrými barvami vytvořila nádhernou biblickou dvojici pro J.Horáčka – rezignovaně stojícího vousáče Adama a Eva s rukou na jeho rameni mu nabízí velké jablko a had ji kouká přes rameno a scénu umocňují barvy modrá, zelená a dominuje červené jablko.

Nakonec jsem si nechal Dušana Polakoviče. To je autor, který snad nestvořil jiné exlibris, než vtipné a to také bez výhrady platí i jeho Evě, vytvořené pro Mariana Potroka. Vnadná, sebevědomá a usmívající se Eva v popředí drží sice v jedné ruce jablko, ale zakousla se do hada. Archanděl Michael v pozadí si zakrývá oči, Adam v pozadí jen zírá a neříká nic, zato papoušek na jeho hlavě nadává.

Exlibrisy s námětem Evy a Adama nás sběratele – zejména muže oprávněně lákají, možná i proto, že při pohledu na pěknou Evu si vzpomínáme na svůj příběh poznání ženy, na dobu kdy jsme ovoce rajských stromů jedli a také na poznání, že není dobré člověku býti samotnému. Ale sami nejste, ani když jste se svojí sbírkou exlibris, jak vidno i s ní se přece můžete dobře pobavit!

Zdeněk Řehák

Otištěno ve Sborníku pro exlibris a drobnou grafiku 2011 - vydal SSPE