Příběh jedné výstavy aneb sběratelé sobě a o sobě
Sběratelé a přátelé exlibris z regionu byl název výstavy, kterou připravily hradecká a pardubická sekce SSPE v roce 2010 k příležitosti Sjezdu SSPE, který se konal v Hradci Králové. Ojedinělá výstava, prezentovala sběratele z východočeského regionu se účastníkům Sjezdu líbila a následně pak putovala republikou do Galerie Duke v Litomyšli, dále pak do Galerie J.A.Komenského v Kyjově. Výstavu doplnili moravskotřebovští sběratelé při její prezentaci v Městském muzeu Moravská Třebová a v Galerii pod radnicí v Ústí nad Orlicí přibyly další panely od místních autorů a sběratelů.
Výstava skončila v březnu 2012 v prostorách Státního okresního archivu v Pardubicích, Dlouholetá pardubická sběratelka Eliška Rybičková vyjednala prostory a termín, archiv výstavě poskytl prostory a pomohl s instalací, ale hlídací službu si museli vykonávat sami pardubičtí i hradečtí sběratelé.
Výstava, iniciovala hradecká sekce SSPE a to především Marie Rumlarová a Ing. Jiří Soukup, kteří odvedli největší díl organizační, propagační i skutečné práce. Záměr prezentovat současné, ale i již nežijící sběratele z východních Čech neměla sice pevnou dramaturgickou linku, neboť vznikala „za pochodu“, ale její výsledná tvář byla zajímavá a vypovídající. Tím jak výstava putovala po dalších „sběratelsky bonitních“ místech (Moravská Třebová, Ústí nad Orlicí) tak se nabalovala podobně jako sněhová koule, způsobující lavinu. Konečná výsledná tvář výstavy prezentovaná v Archivu byla pro neinformované příchozí diváky poučná, zajímavá a snad i poutavá. Několik panelů bylo doplněno a tematicky věnováno Hradci Králové a Pardubicím. Ve vitrínách byly umístěny katalogy z Chrudimských trienále, i další katalogy výstav exlibris i část bohaté publikační činnosti SSPE – Knižní značku, Sborníky a další publikace o tvůrcích a sběratelích exl.
Co výstava poskytla nám, současným sběratelům? Setkání se sběrateli, s kterými se již osobně setkat nemůžeme. Například se sběrateli L. Pitthardem, F. Tichým, V. Paulusem, E. Hloupým, V.Rejchlem, J.Vavrdou, V.Štindlem, F.Dvořáčkovou, K.Samšiňákem a A.Rybičkou. Při prohlídce panelů, které za sebe připravili jednotliví sběratelé bylo zajímavé pročítat si vyznání – kréda lidí z různých oborů, které spojila láska ke grafice a výtvarnému umění. Bohužel z těch sběratelů, kteří panely připravili se pardubického reprizování této výstavy nedožili L. Ladýřová a V. Mikule.
Na panelech bylo vystaveno více než 450 exlibris a setkali jsme se s téměř všemi autory, které známe a sbíráme nebo alespoň obdivujeme - od klasika Josefa Váchala počínaje, současným úspěšným mladým tvůrcem Janem Černošem konče. Výstava také prezentovala řadu různých sběratelských záměrů – z tohoto „šálku čaje“ zaujal panel pardubického sběratele, hudebního badatele a publicisty Miloslava Hanuše, který řadu svých exmuzicis od Jiřího Boudy použil jako záhlaví jednotlivých kapitol v publikaci o muzikantech východních Čech „Hudební motivy“.
Přivedl jsem na tuto výstavu svého kamaráda, který je členem Klubu sběratelů kuriozit a jeho sběratelským oborem jsou odznaky, nejvíce letecké, a tomto oboru je českou dvojkou. Prohlédl si výstavu a řekl mi – nic takového my nemáme. My jezdíme po burzách a kupujeme a prodáváme - ale, že bychom se dali dohromady, vystavovali společně a zejména publikovali v takové míře - to tedy u nás není.
Ano sběratelství exlibris je něco jiného, sběratel exlibris nejen sbírá již vytvořené, ale i zadáváním svých exlibris tvoří další objekty ke sbírání. A zajímá se i o tvůrce a také se stýká s dalšími kolegy sběrateli, aby mohl to, co zadal vyměnit. I když princip prodeje a nákupu už do sbírání exlibris proniká stále silněji.
Vzpomínku na tuto výstavu ukončím myšlenkou, kterou jsem si přečetl na panelu autora a sběratele Lubomíra Netušila: „Největším přínosem sběratelství je pro mne přátelství s řadou milých lidí, které bych jinak nepoznal a také prohlížení drobné grafiky. To je dobrým prostředkem k relaxaci.“ zř
Publikováno v Knižní značce č.1/2013